Historie

Historie lesoparku a Parkhotelu

 

Ve Smržovce byl na konci devatenáctého století a hlavně v první polovině dvacátého století velmi aktivní „Zahradní a okrašlovací spolek“ (Anpflanzung und Verchönerungsverein) vedený továrníkem Josefem Ullmannem.  Ten již 23. dubna roku 1891 žádal město, aby mu byl park svěřen do péče, což se později stalo. Podle projektu, jehož autorem byl zahradní architekt Hektor Eck z Drážďan, „spolek zřídil na návrší park se stromy a keři, trávníky, dobře ošetřovanými květinovými záhony a vodotryskem“. 

 

 

Tento pozemek náležel původně k parcele patřící škole. Ještě v roce 1840, kdy zde byly upraveny první promenádní cesty a osazeny lavičky, se tomuto místu říkalo Školní les.

 

 

Také z iniciativy tohoto spolku byla v roce 1901 postavena na vrcholu kopce dřevěná stylová letní restaurace.

 

 

Byla nazvána Kaiserhöhe na počest císaře Františka Josefa I. Slavnostní zahájení provozu se konalo dne 29. června 1901. Restaurace sloužila místním občanům, ale hlavně turistům. V roce 1909 pak byla přestavěna a dřevěná část byla nahrazena zděnou.

 

 

V inzerátech z roku 1902 tehdejších pánů hostinských, uveřejněných v ročence Německého horského spolku, stojí za povšimnutí čtyřnásobná informace o tom, že je odtud nádherný výhled na Jizerské hory a Krkonoše, jak uvádí hostinský August Posselt.

 

 

Spolek se později rozhodl pro generální přestavbu výletní restaurace na hotel, který by byl pro Smržovku reprezentační. Od roku 1920 se touto myšlenkou ve spolku zaobírali, ale až v letech 1929-1930 se dílo podařilo.

 

 

 

Ještě je třeba uvést, že v roce 1927 byla restaurace Kaiserhöhe přejmenována na Restaurant Stadtpark. Doba už totiž nebyla vhodná pro připomínání císaře.

Generální přestavba byla zvolena proto, že starý objekt nevyhovoval moderním potřebám. Střecha byla ve špatném stavu, přístup do místností byl nevhodný a i ubytovací kapacitu bylo nutno zvětšit. Prvním návrhem byl pověřen architekt Hugo Hübner, ale definitivní návrh zpracoval architekt Artur Köhler. Spolek svými prostředky nemohl stavbu plně financovat, a tak byli osloveni smržovští občané a organizace, aby se spolupodíleli. Garance nad dílem převzala místní spořitelna a radnice. Ze staré restaurace nezbylo prakticky nic. Vše bylo pořízeno nové a moderní. Hotel byl nazván Parkhotel a stal se zařízením s celoročním provozem.

 

 

Sloužil ke spokojenosti turistů a návštěvníků Smržovky a samozřejmě občanů města. Slavnostní otevření se konalo dne 5. ledna 1930.

 

 

Ze zajímavých událostí, které se v Parkhotelu staly v období těsně před druhou světovou válkou a v letech válečných vybíráme: dne 7. března 1938 sem svolal Konrád Henlein své nejbližší spolupracovníky a byla zde hodnocena politická situace a především žádána autonomie pro Sudety. Na podzim pak došlo k zabrání československého pohraničí Hitlerem a hotel se stal zcela německým. Události dostaly rychlý spád. Dne 8. října vítali občané Smržovky na náměstí vojáky wehrmachtu a již 10. října se v Parkhotelu konal velký vojenský ples.

 

 

V roce 1944 byl Parkhotel přeměněn na lazaret pro lehce raněné německé vojáky.

 

 

Válka skončila a v hotelu bylo zřízeno ubytování sovětského velitelství pro celý jablonecký okres. To je historie hotelu za druhé světové války.

V době socialistického budování sloužil Parkhotel jako místo konání schůzí, tanečních zábav, plesů, dětských dnů a podobných akcí.

K Parkhotelu nerozlučně patří rozsáhlý městský park, který byl založen v roce 1840 a byl využíván také jako lesní školka. Byl zde objeven pramen s kvalitní vodou, o které se dokonce tvrdilo, že měla léčivé účinky. Proto byl pramen nazván „pramenem zdraví“. Později byl pojmenován podle význačného smržovského lékaře Hartwiga Weiskopfa, tedy „Hartwigův pramen“.

 

 

Odtékající voda byla využita v kamenných nádržkách, které sloužily jako napajedla pro zvěř a ptactvo. Po mnoho let sloužilo posezení u pramene místním obyvatelům i turistům. Až v roce 1890 se skupinka mládeže povyrazila tím, že tento krásný kout poničila. Ale již za rok bylo vše opraveno. Plynul čas a přišla léta válečná a nakonec rok 1945. Vandalství u pramene se ale opakovalo. V roce 1971 bylo okolí pramene podruhé restaurováno.

Co se celého parku týká, byl za druhé světové války bez jakékoli péče a stal se z něj „malý prales“. Skupina občanů německé národnosti se rozhodla v roce 1965 park zvelebit. Do roku 1976 se postupně čistilo, upravovalo, kopal se výkop pro osvětlení a podobně.

V parku je zajímavá skupina kamenů různých velikostí, jimž dominuje jeden více než tři metry vysoký. Jenom na jediném kameni je možno přečíst, že byl od „Spolku vojenských veteránů ze Smržovky“.  Skupina kamenů byla postavena k 50. výročí panování císaře Františka Josefa I., tedy v roce 1898.

 

 

Celkem třicet spolků ze Smržovky se zde poklonilo mocnáři a nápisy na kamenech byly vlastně jejich vizitkami. Protože vše, co připomínalo Rakousko-Uhersko, bylo po první světové válce nenáviděné a podobně i vše německé po druhé světové válce, vzaly za své bohužel i nápisy na kamenech. V nejbližších letech tak lesopark čeká celková obnova.